SERVIND

Nové trendy v lakování vozidel

08.07.08 |

Autoexpert 04/2008

Za posledních 15 let u nás proběhla doslova technologická revoluce v opravárenském lakování osobních i užitkových vozidel. Přešlo se od syntetických laků k vodou ředitelným materiálům či produktům s velmi vysokým obsahem pevných látek. Vývoj však kráčí neustále dál a objevují se stále další novinky. I když se tyto novinky vzájemně výrazně ovlivňují, lze vysledovat nové trendy hlavně v oblastech lakování vozidel, které jsou nyní mimořádně aktuální. Ve spolupráci se zástupci společnosti Servind, s. r. o., jsme pro vás připravili pohled do budoucnosti lakování.

Koloristiské trendy a s tím spojené technologie 

Velká konkurence vede mimo jiné k tomu, že se většina automobilek snaží odlišit od konkurence již ve výběru barev. V posledních letech stále klesá podíl tzv. pastelových odstínů – tj. odstínů bez zvláštních efektů. Používají se většinou jen na pick-upy, vany a podobná vozidla, která slouží především pro zásobování, servisní práce apod. U osobních vozidel, kde se žádá individualita, se drtivá většina odstínů již dlouhá léta dělá v efektním laku, většinou s metalickým nebo perleťovým efektem. Automobilky spolu s dodavateli vrchních laků velmi pečlivě studují trendy určující módní odstíny, navíc se snaží být inovativní a příjít s odstíny, které ještě nikdo jiný nemá. Kupříkladu koncern Daimler začal před nedávnem nabízet speciální odstíny řady SLK (odstíny 0044 designo allanit grey a 0045 designo sabbia magno). Také řada japonských automobilek začala do odstínů přidávat nové tzv. xiralické pigmenty, které zcela jinak lámou světlo a vypadají odlišně ve stínu, na slunci, a často mění efekt už při pohledu z jiného úhlu.

Obliba podle regionů

 Zajímavým faktem také je, že oblíbenost barevných odstínů se mění nejen s časem, ale i podle regionů. Například na americkém kontinentu lze vypozorovat větší oblíbenost „živějších“ odstínů, jako např. červené. Naproti tomu v trochu konzervativnější Evropě v roce 2007 vystřídala na trůnu popularity barev černá po dlouhá léta nejoblíbenější stříbrnou, která je na ústupu a na kterou se mohutně dotahují odstíny šedé. V poslední době nabývá na oblibě modrá barva a některé další efektní odstíny, které se dosud v širším měřítku neprosazovaly. Jde například o bílou, která mohutně sílí zejména v segmentu luxusních vozidel a bílé perleťové odstíny, nanášené dokonce až ve čtyřech vrstvách, což způsobuje zvláštní „hloubku“.

Tekutý kov

Na každém autosalonu vás může upoutat několik vozidel nalakovaných tzv. technologií „liquid metal“, která vytváří jedinečný dojem, že je automobil nalakován opravdu tekutým kovem – hliníkem, chromem apod.

Tupý lesk 

Velmi módním trendem zejména u luxusních a sportovních aut vyšší třídy je používání tzv. tupého lesku (tzv. Flat look), který má tu vlastnost, že opravdu věrně navozuje představu luxusu, dokonalé kvality a jedinečnosti. 

Exkluzivní odstíny 

Samostatnou kapitolu pak tvoří odstíny, které obsahují speciálně vyvinuté pigmenty, jež dovedou měnit dokonce odstín podle úhlu pohledu. Ty se však ve výrobě používají jen velmi sporadicky. Jde spíše o exkluzivní „bonbonek“ pro zákazníky, kteří se snaží být opravdu jedineční a nechají si svůj automobil přestříkat takovýmto speciálním odstínem. Tyto odstíny, původně dosažitelné jen v rozpouštědlové verzi, jsou dnes vzhledem ke zpřísnění emisních limitů v EU k dispozici už i ve vodou ředitelné formě. Obvykle jsou k dostání jen v limitovaném množství jakožto exkluzivní nabídka a nelze je namíchat běžným způsobem z míchací stolice jako u většiny ostatních odstínů.

Technologie zaměřené na efektivitu 

Stále rostoucí počet vozidel a s tím spojená větší četnost oprav kladou na každý autoservis a jeho lakovnu zvýšené nároky. Při dodržení vysoké kvality je nutné, aby byl proces oprav efektivní a přinášel provozovatelům zisk. Zároveň je samozřejmě prioritní snahou opravu co nejvíce zkrátit a ulehčit tak život zákazníkovi. Při rozboru činnosti každé lakovny se obvykle ukáže, že kritickým místem její kapacity a prostupnosti je kapacita stříkací a sušicí kabiny. Ve velkých autoservisech se její provoz plánuje doslova na minuty a vteřiny. Proto má každé vylepšení v horizontů měsíců a roků velký dopad. Například lakování s jedním až jedním a půl nástřikem, minimalizace mezi-odvětrání mezi vrstvami či konečného odvětrání před zahájením sušení hrají velmi důležitou roli. Limity, které jsou však dány používanou technologií (dnes u vodou ředitelných laků je to nutnost nechat odvětrat vodu z nastříkané vrstvy), již prakticky nelze posunout. Při optimální kapacitě výměny vzduchu, dodatečném ofukování a řízené cirkulaci vzduchu v kabině už další možnosti nejsou. 

Použití UV záření 

Jednou z cest jak ulevit provozu lakovny je přesunout část malých oprav, kterých je velké množství, ze stříkací kabiny mimo ni. Na to je ovšem potřeba technologie, která takřka neprodukuje emise těkavých organických látek a dovede pracovat úplně jinak než na principu odpařování rozpouštědel, popř. vody. Zde se nabízí technologie používaná již řadu let např. v nábytkářství, tzv. vytvrzování tenké průhledné vrstvy pomocí UV záření. Důkladné vysvětlení technologie by stačilo na samostatný článek, proto si ji objasníme jen ve zkratce. UV záření člověk necítí ani jako teplo. Rozlišujeme tři typy záření: UVA, UVB, UVC. Poslední dva typy jsou velmi nebezpečné pro lidský organismus a je tedy nutné se proti nim chránit. Na trhu existují produkty, které používají „neškodné“ UVA záření, ale ty lze obvykle srovnat s produktivitou podobnou IR sušení (sušení pomocí infračervených paprsků). Opravdu rychlé systémy pracují s UVB zářením, a je proto nutná perfektní osobní ochrana a speciálně vymezený prostor pro jejich aplikaci. Samozřejmě je nutno mít speciální UV zařízení s lampou. Tyto „nevýhody“ jsou však plně nahrazeny rychlostí. Samotný princip vytvrzení nejlépe vykresluje připojené schéma.

Ucelený systém 

Aby měl lakovací proces smysl, je třeba mít UV produkty pro ucelený systém – od tmelu přes plnič až po vrchní čirý lak. Rychlost opravy se totiž zvýší natolik, že by se u následné operace vytvářela fronta a efekt by přišel vniveč. Vytvrzování zabere mnohem kratší čas než u standardní opravy a u těch nejlepších verzí UV produktů předčí i sušení pomocí infračervených (IR) paprsků. Výhody podobné technologie ocení zejména servisy, které provádějí velké množství malých oprav. Zde může takový systém opravdu výrazně zlepšit prostupnost a efektivitu lakovny.

Nanotechnologie 

Na začátek je dobré si zopakovat a upřesnit, co to jsou nanočástice. Nanometr je miliontinou milimetru. Pro přiblížení můžeme použít následující přirovnání: poměr velikosti fotbalového míče ke struktuře o rozměru 100 nm je přibližně stejný jako poměr velikosti zeměkoule k velikosti fotbalového míče. Nanočástice jsou malé krystalky, které čím jsou menší, tím více se chovají jako molekuly. V přírodě většina základních životních procesů probíhá v nanorozměrech odpradávna. Jako příklad je možno použít „lotosový efekt“ neboli samočisticí mechanismus lotosového květu, z něhož se skutálejí kapky vody. Tento efekt, kdy jsou kapičky vody odpuzovány od povrchu listu zajišťuje, že voda v podobě kapiček rychle odteče, přičemž s sebou vezme všechny nečistoty z povrchu. Dalším pozitivním vlivem lotosového efektu je schopnost uzavření miniaturních otvorů. A tady se vybaví možnost uplatnění lotosového efektu, resp. nanotechnologie v oblasti automobilového průmyslu a zejména pak v oblasti lakování, kde se nanotechnologie používají při výrobě čirých laků – nanolaků. 

Nanolaky

Začátek používání nanolaků v oblasti automobilového průmyslu se datuje od roku 2002, kdy automobilka DaimlerChrysler zavedla tzv. „Ceramic“ lak. Čirý lak, odolný proti škrábancům, byl při sériové výrobě nanášen u modelového typu 215 (řada CL), poté u Maybachu a SLR. Od roku 2004 tento druh laků používá Mercedes-Benz u všech modelů třídy C–S, tedy s výjimkou modelů řady A a B. Kromě vozů Mercedes-Benz používá nanolaky při sériové výrobě některých modelů také automobilka Nissan. Řada dalších automobilek má použití těchto technologií ve fázi testování nebo přípravy. Nanolaky vytvářejí na povrchu karoserie nanostrukturu. Takto ošetřené povrchy mají ochranné účinky a vyžadují méně údržby. Výhodou nanolaků je nejen vyšší chemická odolnost (proti UV záření, kyselým dešťům, solím, …), ale zejména vysoká mechanická odolnost (proti poškrábání). Laboratorní i praktické testy prokazují minimálně 3x vyšší odolnost proti poškrábání a o 40 % vyšší lesk.

Nanolaky v autoopravárenství 

Samozřejmostí při použití nanolaků ve výrobě automobilů je nutnost používat tyto laky i v autoopravárenství. Například pokud bude při opravě automobilu s původním nanolakem použit běžný čirý lak bez odolnosti proti poškrábání, dojde časem k výraznému rozdílu mezi díly s původním lakem a mezi nově lakovanými díly. Samozřejmě to platí i opačně použitím nanolaku při opravě automobilu s původním běžným lakem. V minulosti si technologie nástřiku laků s odolností proti poškrábání vyžadovala některé odlišnosti, jako např. schnutí při vyšších teplotách, speciální metody při broušení a leštění apod. Některé z dnes vyráběných nanolaků většinu těchto dřívějších nedostatků eliminují a jejich aplikace je obdobná běžným čirým lakům.

Vize do budoucna 

 Již v brzké budoucnosti se zcela jistě dočkáme další evoluce nanolaků v oblasti automobilového průmyslu a opravárenství. Další rozšíření nanotechnologie v oblasti lakování může vést k použití speciálních nanočástic v lacích, které při elektrickém impulzu dokážou zcela změnit barvu automobilu. Jinými slovy zmáčknutím tlačítka na palubní desce či dálkovém ovládání si podle nálady budeme moci změnit ráno bílou barvu automobilu na červenou a odpoledne na modrou. Mohlo by se zdát, že je to daleká budoucnost, ale tyto technologie již existují a je možné jejich brzké nasazení například na díly v interiéru automobilů. Jinou kapitolou může být schopnost nanočástic v lacích absorbovat teplo a transformovat jej na energii. Lak by pak mohl být dokonce navržen jako solární článek, kdy elektrický proud z článku by na parkovišti dobil akumulátor nebo udržoval příjemně klimatizovaný vnitřní prostor automobilu. V automobilovém průmyslu se nanontechnologie kromě již zmíněných nanolaků používají při výrobě dílů karoserií a rámů, skel, světelných diod (LED), vstřikovacích systémů, palivových článků, brzdových systémů, maziv atd. Nanočástice se používají také při výrobě lešticích prostředků.

 

Přiložené soubory: