Bugatti EB110. Technický triumf, který ve stínu Versailles šokoval svět

Zpět na výpis
Novinky a zajímavosti
4. 8. 2026

Paříž se před 35 lety stala svědkem nevídaného návratu, když Bugatti šokovalo veřejnost svou technickou odvahou. Zcela nový model EB110, představený 15. září 1991, okamžitě definoval novou éru supersportovních vozů a stal se důstojnou oslavou 110. výročí narození zakladatele legendární značky.

Velkolepý návrat pod taktovkou Romana Artioliho

Slavnostní premiéra byla naplánována na den 110. výročí narození zakladatele značky a geniálního konstruktéra, Ettore Bugattiho. Romano Artioli byl italský podnikatel a vášnivý sběratel vozů Bugatti, který snil o dokonalém sportovním voze. Chtěl, aby byl elegantní, nekompromisní a velmi rychlý. Žádný existující model však nesplňoval jeho očekávání. Artioliho vášeň pro Bugatti byla tak velká, že oživil legendární francouzskou automobilovou značku. V roce 1987 koupil práva na ochrannou známku a stal se předsedou Bugatti Automobili S.p.A. Na konci roku našel vhodné místo pro výrobu. Ne ve Francii, ale poblíž italské Modeny v Campogalliano.

Velkolepé představení zářivé novinky proběhlo v Paříži, kam bylo pozváno 2 000 vybraných hostů z řad byznysu, sportu a filmu. Hlavní hvězdou večera byla po boku vozu také filmová ikona Alain Delon. Ten přímo u Vítězného oblouku ve čtvrti La Défense odhalil dramatické tvary nového supersportu. Následovala dechberoucí kolona jedoucích historických vozů Bugatti, která doprovodila nový model k branám zámku ve Versailles.

Bugatti EB110

Zrození v „Modré továrně“

Ačkoliv je Bugatti francouzským klenotem, model EB110 se zrodil a vyráběl v italském regionu Emilia-Romagna. Artioli zde v roce 1987 v Campogallianu vybudoval tzv. „Modrou továrnu“. Strategická poloha poblíž značek jako Ferrari, Lamborghini či Maserati mu umožnila oslovit ty nejlepší mozky v oboru. První skici vytvořil legendární Marcello Gandini, který je například autorem designu legendárních modelů Miura nebo Countach. Srdce vozu, vidlicový dvanáctiválec, navrhl Paolo Stanzani, osobnost rovněž spojená se značkou Lamborghini. Na konstrukci se rozhodně nešetřilo. Na vývoji lehkého monokoku z uhlíkových vláken, vážícího pouhých 125 kg, spolupracovala francouzská letecká společnost Aérospatiale, jeden z klíčových partnerů programu vývoje nadzvukového Concordu.

Motor Bugatti EB110

Technické parametry, které braly dech

Model EB110 nebyl jen krásný, byl také pravým technologickým unikátem. Využíval materiály jako hořčík pro ráfky, titan pro všechny šrouby a matice či aramidová vlákna pro karoserii. Jako pohon pro supersportovní vůz Artioli zvolil 3,5litrový motor V12 uprostřed se čtyřmi turbodmychadly a maximálními otáčkami 8 250 ot/min. Turba pracovala s plnicím tlakem mezi 1,05 a 1,2 baru a minimalizovala jinak obávaný turboefekt téměř na nulu. Při zcela otevřených škrticích klapkách zrychlovalo EB110 s plnou elasticitou. 15 litrů oleje v suché mazací vaně zajišťovalo dostatečné mazání motoru. V závislosti na modelu a konfiguraci disponoval motor výkonem mezi 560 a 610 koní, ten byl trvale přenášen na všechna čtyři kola. O to se starala manuální šestistupňová převodovka, viskoelastická uzávěrka všech kol, samosvorný diferenciál v zadní části a rozložení točivého momentu 27:73 ve prospěch zadní nápravy. Supersport dosahoval maximální rychlosti 351 km/h a na zrychlení z 0 na 100 km/h potřeboval pouhé 3,26 s. Působivá technika byla na počátku 90. let pro motoristické příznivce bezpochyby senzací.

Bugatti EB110

Díky všem technickým vychytávkám a standardnímu ABS byl vůz i při extrémních rychlostech považován za bezpečný a elegantní. Interiér přitom nabízel luxus, který v této třídě nebyl běžný. Našli jste v něm třeba kůži od Poltrona Frau, klimatizaci a elektrické nastavení sedadel.

Rekordy a hořký konec

Bugatti EB110 si připsalo hned čtyři světové rekordy, včetně titulu nejrychlejšího sériově vyráběného vozu své doby. Ambiciózní Artioli dokonce odkoupil značku Lotus a vše nasvědčovalo zářivé budoucnosti.

Osud však zasáhl v podobě světové recese a kolapsu trhu se superauty. Vysoké dluhy a neschopnost splácet dodavatelům vedly v roce 1995 k vyhlášení bankrotu. Celkem bylo vyrobeno pouhých 96 kusů verze GT a 39 exemplářů ostřejší varianty Super Sport.

Příběh Bugatti tím ale naštěstí neskončil. V roce 1998 práva koupil koncern Volkswagen a vrátil výrobu do francouzského Molsheimu, kde Ettore Bugatti kdysi začínal. To už je ale jiný příběh.

Interiér Bugatti EB110


Další články z aktuálního, ale i starších vydání ServindNEWS si můžete přečíst zde.

Kontakt: SERVIND s.r.o., Ke Kopanině 488, Tuchoměřice
Zákaznické centrum Čechy: tel.: 220 400 490, e-mail: objednavky@servind.com
Zákaznické centrum Morava: tel.: 545 544 840, e-mail: brno@servind.com

Zpět na výpis
Nastavení soukromí a cookies 🍪

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

 

Následující volbou souhlasíte s našimi zásady ochrany osobních údajů a cookies. Svá nastavení můžete kdykoli změnit.

Nastavení